Jablůnka 2007

Nechce se mi sem zase dávat ty fotky, takže pokud máte zájem, mrkněte sem.

The Final Day '07

Menší fotoreportáž z toho, jak to probíhalo u nás v (podle p. prof. Trávníčka) nejkrásnějším dni roku hned po Vánocích.

Petr už zřejmě tušil, co ho následující hodinu z mé strany bude čekat

Mirův (ne)projev jakožto předsedy třídy.
Výsledek celoroční práce na Gymnáziu Kroměříž. Nedoporučujeme zkoušet doma.
"Nefoť."
Jednička z němčiny u paní profesorky Fuksové dělá své.
Stejně jako pravěcí lidé zdokumentovali své zážitky na stěnách jeskyní, i my dokumentujeme své zážitky na školních lavicích.

Ani úplatek v podobě medu Tomovi v konečném součtu nepomohl k lepším známkám.

"Ten hajzl Petřík mi dal dvojku z občanky!"

Tanec v temnotách

Přináším další report z filmového klubu ČT2. Zaujal mě další film, který podle mě stojí za to vidět a možná někomu vezme dech:). Dánský režisér Lars von Trier natočil v roce 2002 kombinaci melodramatu a hudebního filmu s proslulou zpěvačkou Björk v hlavní roli.
Československá emigrantka přjela do USA především proto, aby zajistila svému synovi Geneovi náročnou operaci očí. Hrozí mu totož stejně jako jí slepota, v jejich rodině dědičná. Bydlí na zahradě Billa a Lindy Houstonových v karavanu za velmi nízký nájem, Selma si nemůže dovolit svému synovi koupit ani kolo k narozeninám. Pracuje v továrně a všechny své peníze střádá právě na jeho operaci, o které však sám Gene ani nikdo jiný neví. Snem Selmy je vystupovat v muzikálech. Často chodí nacvičovat hlavní roli do jednoho muzikálu v čemž jí však později brání slepota. Celým filmem se jako druhá dějová linie táhne právě Selmino tančení a zpěv. Poté, co je vyhozena z práce se Selma rozhodne vzít všechny nastřádané peníze a jít synovi operaci zaplatit. Když však příjde domů zjistí, že peníze nemá. Jediný komu svěřila své tajemství je její soused Bill. Jde si tedy k němu pro peníze, ale on jí je nechce dát. Při nešťastné potyčce však Billa zabije. Vezme peníze a za pomoci Jeffa se jí podaří operaci zaplatit. Záhy na to je však policií dopadena. U soudu je odsouzena k trestu smrti oběšením a to především z toho důvodu, že nikomu neřekla jak se celá věc má doopravdy. Tvrdí všem, nevyjímaje nejlepší přítelkyně Kathy, že peníze posílá domů do Československa svému otci Oldřichu Novému. Ten je však před soud předvolán a tento fakt vyvrací. Selma je tedy ve vězení a mezitím Jeff zjišťuje jak to bylo s penězi a s operací. Kathy jí najde nového advokáta, který chce celouvěc znovu otevřít a věří že má Selma velkou šanci rozsudek obrátit. Kathy ovšem chtěla advokáta zaplatit z peněz, které byly určeny na Geneovu operaci. Když se to Selma dozvídá tak odmítá dále spolupracovat. Je přemístěna do cely, ze které vede jen 107 kroků na popraviště. Když si pro ni ráno příjdou tak se celá zhroutí a sotva může chodit. Nakonec se jí podaří za hlasitého předříkávání dozorkyně dojít až na místo popravy. Zatímco dozorkyně počítá poslední kroky, můžeme vidět poslední tanec Selmy před smrtí. Když dojde na popraviště dají ji přes hlavu kápi. Selma ovšem propadne panice a znovu se hroutí. Přiváží ji proto k prknu aby se znovu nezhroutila. Selma odmítá kápi a tak se musí čekat na telefonát, který jí tuto vyjímku udělí. Tento prostor vyplňuje Selma svou úplně poslední písní a uprostřed ní se propadá a umírá.
Pokud jste tento film viděli možná mi dáte za pravdu, když řeknu že mě při něm mrazilo v zádech. Pokud jste ho ještě neviděli tak se na něj určitě mrkněte a pak dejte vědět jak se vám líbil:)

Hodina ruštiny

V tomto článku vám nabídnu exkluzivní pirátskou nahrávku z naprosto bezkonkurenčního zkoušení mých dvou nejmenovaných spolužáků, Karla a Toma. Kvalita nahrávky je odpovídající slovu pirátská. Bohužel chybí obrazová stránka, bez ní (spolu bez znalosti charakteru těchto stvoření) vyzní nahrávka poněkud polovičatě. Ale i tak stojí za to ;-) Technická poznámka: pusťte na plné pecky!

Vlevo s modrou lagunou a sexy rozhalenkou: Tom
Vpravo s vypracovanými bicáky a neodolatelnými brýlkami: Karel

Pokus o přepis rozhovoru:

Tom: A ... što ty ... chóčeš?
Karel: No ... u miňa tóže vsjo v parjádke, no ja tibja chačů ... ja tibja chač ... sprasiť, jésli ja magu ... itti ... v kino ... s padrúgoj ...
Tom: Da ... pačemu nět?
Trávníček (skáká do řeči při pokusu o vtip): Maladěc!
Tom (pokračuje): No ... jako ... pačemu nět? A kdy ... kagda ty ... tibja věrnúťsja?
Trávníček: Išo raz!
Tom: No ... kagda tibje věrnúťsja?
Trávníček: IŠO RAZ!
Tom: Kagda ... ty ... věr ... věrnúťsja.
(smích)
Tom: Jo .. Kagda ty věrňóšsja.
Karel: No ... ja..ja věr... ja věrnús v... pjať časov útra?
Tom: Ni v kójem slúčaje!
Karel: No tak ... v tri? V tri časa?
Tom: No tak charašó...
(smích)
Tom (snaží se ještě něco vykoktat): No ... ja tibjá ...
Karel (skáče do řeči): No já tibjá išo pazvaňjú. Paká.
Tom: Paká ...
Trávníček: V tri časá utrá! ... V sjem časov utrá. V sjem časov. V srjédu (naráží na příští hodinu ruštiny). Búdět u vás (nepostřehl jsem co říkal mezi tím...) patgatóvljen dialóg na rúskom yzikjé. Nět na yziké hotntotskom. (K Tomovi:) I što aní smějútsja nad taboj, ani smějútsja tamu, kak ty lěnívyj i glúbyj. Lěnívyj i glúbyj čelavěk. Vot éto vsjo. Sadís.

download it!

last.fm

Vážně nechápu, čemu se mí přátelé stále brání, když jim nadšeně povídám o last.fm. Přesvědčuju je moc agresivně? Snad. Přitom je to tak jednoduchý! Běžte sem, vytvořte si profil, stáhněte si tohle, nainstalujte si to a poslouchejte... Kdybyste čemukoliv nerozuměli, můžete se zeptat tady. Výhody? Dobře to vypadá a dobře to funguje. Naposlouchejte si toho co nejvíc (pokud máte blbý ID3 tagy, spravte to buď tímhle, anebo tímhle) a last.fm se vám odmění tím, že vám vytvoří vaši vlastní hitparádu nejposlouchanějších interpretů, písniček a alb za týden a celkově; tím, že vám doporučí interprety na míru - můžete si je okoštovat ve vašich recommendations, kde se vám přehrají celé písničky; tím, že si taky třeba vytvořit vlastní playlist, který můžete poslouchat třeba v nezáživných hodinách IVT, kdy nemáte k dispozici vlastní hudbu; tím, že se tu můžete spřátelit s lidmi, kteří mají podobný vkus jako vy (neighbours) anebo si přidat do přátel už vaše stávající a založit s nimi skupiny (groups) na základě vašeho vkusu, původu a třeba také (ne)sympatií k Bushovi. Možností, které last.fm nabízí, je vážně spousta. A připravit se o ně dobrovolně je důsledek za a) vaší blbosti b) 1984 od Orwella. A ve výjimečných případech něčeho mezi tím. Musím před svými přáteli mít i nějaká ta zadní vrátka otevřená, ne? ;-)

P.S.: můj profil
P.P.S.: pokus o náš "gympl group", kterému věští Fejla FF, tedy Fiasco Future.

Osvětim & Krakov

Kdybych řekl, že jsem se těšil, vyzní to minimálně sadisticky. Takže radši řeknu, že jsem byl hodně zvědavý. Zvědavý proto, že jsem od toho čekal ledacos. Prý i Beckham se tam rozbrečel. A hafo lidí odtud jde předčasně pryč, protože to nezvládá. Co je na tom tak místě vlastně tak mystického? Člověk si odpoví sám i bez toho, že by sem potřeboval jet. Ale vlastní zkušenost je přece jenom něco jiného, než o tom slyšet v hodinách dějepisu, jakkoliv je to působivé (v tom negativním smyslu slova) z pouhého vyprávění útržků příběhů.

Po vstupu do areálu jsme byli rozdělení na dvě části - jednu z větší části tvořilo dívčí osazenstvo naší třídy + zbytek kluků, který nebyl v druhé skupině spolu se (zhruba) polovinou 1.A, kde jsem se nakonec octl i já. Trochu jsem litoval, že jsem nebyl v první jmenované skupině. Ne kvůli holkám, ty mi v tu chvíli přišlo vcelku bezvýznamné, respektive abych byl upřímnější a přesnější: chtěl jsem, aby mi přišly bezvýznamné. Pravý důvod ale nakonec byl přeci jen jinde. V průvodci. Tedy v našem případě průvodkyni. Po pravdě řečeno, nevím, co mi na ní konkrétně vadilo; přebývalo či naopak chybělo - povídala velice emotivně a zapáleně, bohužel se ale často opakovala ve způsobu, jakém povídala, takže to navzdory samozřejmě známému utrpení zavánělo továrnou na emoce. Jinak řečeno, že to možná prožívala víc než my všichni dohromady. Vlastně celkově jsem od toho pobytu v koncentráku očekával víc, že to tu bude chmurnější, depresivnější a morbidnější. Ale nakonec na tom všem bylo nejděsivější to, že to všechno to působilo tak šíleně neuvěřitelně, že to člověku ani po tom týdnu neleze do hlavy, nedokáže si to uvědomit - tady se to všechno dělo? Vždyť to tu vlastně nevypadalo tak mysticky jako z těch vyprávění. Přesto (nebo právě proto?) jsem se tu procházel s naprostým prázdnem v hlavě a vlastně skoro nikdo z naší skupiny během přemisťování se mezi bloky nepromluvil, pouze lenivě vykračoval se svěšenou hlavou. Přiblížně dvě a půl hodiny jsme strávili v Osvětimi I, tedy v prvním koncentračním táboře celého tohoto komplexu. Původně to byly kasárny pro německé vojáky, takže se materiál budov i rozloha výrazně liší od Birkenau, kam jsme zajeli nakonec. O tom ale později.

Bloky v Osvětimi byly víceméně upraveny na muzea. Dvě tuny lidských vlasů (pro srovnání: na jedné ženě je zhruba 10 dkg vlasů) a síť nebo plátno z nich vyrobené. Plno zdeformovaných kufrů s adresami napsanými křídami. Oblečení. Ať už dospělé nebo dětské (což mě osobně dostalo do kolen nejvíc, když jsem spatřil ty miniaturní šatičky a botičky). Plno fotografií, mezi nimi i srovnání před a po. Ne, vážně nemluvím o reklamě na prací prášek, ale o jakési paní Margit. Nejde jenom o to, jak ta paní vypadá, ale o celkovou atmosféru těch fotografií, která mi čímsi připomíná svatební fotku amerického vojáka s plastovou lebkou. Předtím: kdesi na prosluněné dovolené. Neusmívají se, ale přesto každému dojde, že přece musela být šťastná. Poté: zmrzačená, naprosto vyzáblá, nahá, ponížená, téměř neschopná pohybu - patrně v nemocnici. Nemocniční sestra jí pomáhá vstát z postele. A celou dobu mi vrtá hlavou myšlenka: jak o tom může někdo pochybovat? Ona neuvěřilnost je však tak veliká, že vám to nedá alespoň na chvíli pouvažovat, jestli tomu tak vážně bylo.

Ale bylo. Po přesunutí se do tří kilometrů vzdáleného Birkenau už jsem opravdu uvěřil. Hodně surrealistický pohled jako na mnohokrát zvětšenou dobytčí stáj. Bez nadsázky. A to už člověku fakt došlo, že tady něco nehraje a že tohle přece není jen krajně nehumánní, ale absolutně neomluvitelné. A nemusel se o tom sám přesvědčovat a ujišťovat. Ten pohled z věže ho v tom dokonale utvrdil a ujistil sám. To, co jsem se pak ještě dozvěděl o samotném životě uvězněných/zotročených, už bylo pouhé zatloukání hřebíků do rakve myšlenek pochybovačů holocaustu.

P.S.: Jestli mi to prominete, tak o Krakově někdy jindy. Nejlíp po ICQ. K tomuhle se to fakt nehodí. Navíc na to ani teď po tom všem nemám náladu psát.

Jiří Černý v Kroměříži

Žluté plakátky. Míjela jsem je vcelku často. Jiří Černý 18.4.2007 v Kroměříži. Hudbou křížem krážem. Jedna z nejlepších přednášek, na kterých jsem byla. Černý, na staropivovarském podiu jen s cédéčky, přehrávačem, zapůjčeným stolem, přes nějž byl přehozen bílý ubrus, a 2 židlemi, je velmikrásněseposlouchající řečník/ vypravěč. Během večera představil množství interpretů, z většiny mi neznámých- od každého 1 píseň a lehký komentář k ní a autorům- začal Stingovým albem Songs from the Labyrinth, dále Sylvie Krobová, nový objev české písničkářské scény Adam Katona, Nohavica-Doma, děd a vnuk Holí, skupina The Klezmatics s albem Wonder Wheel- s verši Woodyho Guthrieho, dále potom Vlasta Třešňák, Damien Rice, The Frames, Bob Margolin, nakonec uvedu Joan Baez. O přestávce Jiří Černý umožnil přístup ke svým cédéčkům a v druhé části se hrály písně na přání. Doporučuji.

odkaz Jiří Černý zde

Hable con ella - Mluv s ní

Právě jsem viděla film z kterého mě přímo mrazí v zádech. Nedávno mi někdo doporučil ať sleduju ve čtvrtek po půl desáte ČT2. Jelikož se mi tato doba zrovna nehodí, pač sleduju kriminálku:) zapla jsem si na DVD nahrávání. Dnes v poledne jsem se rozhodla to hned prohlídnout. Španělské drama režírované Pedrem Almodóvarem mě totálně dostalo. Jeden z nejlepších filmů jakej jsem snad viděla:P
Takže něco k obsahu: Ošetřovatel Beningo se již několik měsíců stará o Alicii, bývalou baletku, která před čtyřmi lety upadla do kómatu. Dříve se staral 15 let o svou matku a považuje svůj život za šťastný, když se o Alicii může starat. Neustále si sní povídá i když ví, že ona ho nemůže slyšet ani mu nemůže rozumět a žije jejími zájmy - sleduje němé filmy a chodí na balet. Jednoho dne potkává na klinice Marca,kterého postihl podobný osud. Jeho přítelkyně Lýdia byla toreadorkou a při zápase upadla do kómatu také. Beningo na svou Alici mluví, ale Marco nevěří že by to bylo k něčemu platné. Když se Marco dozví od bývalého přítele Lýdie, že se s ním chtěla po koridě rozejít, rozhodne se kliniku opustit. Mezi tím se však mezi ním a Beningem rozvinulo hluboké přátelství. Marco jako novinář odjíždí. Po osmi měsících však narazí v novinách na článek o Lýdiině úmrtí a vrací se zpět na kliniku. Beninga tam však nenachází a od ošetřovatelky Rosy se dozvídá že Benigo je ve vězení. Byl obviněn ze znásilnění Alicie. Marco se dopátrá, že Alicie porodila chlapečka, který však zemřel po porodu, ale ji porod probral z klinické smrti. Než však stačí říct Beningovi pravdu spáchá Beningo sebevraždu. Film končí setkáním Marca s Alicií na baletu.

Kdo jste to neviděli vřele doporučuju;)

Národ Tobě, Járo Cimrmane

Přátelé, kamarádi! Je dost pozdě, takže vás (spíš teda hlavně sebe) nebudu dlouze otravovat. Omezím se jen na umístění banneru a pozvdech: nebýt tak chudým studentem a moci přispět do této sbírky, toť mé zbožné přání! :-))))

To, co musíte vědět o Chucku Norrisovi a báli jste se zeptat

Taky se vám stává, že objevíte nějakou věc a najednou o ní slyšíte odevšad? Nějak tak je to teď u mě s geniálními vtipy o Chucku Norrisovi. Nejdřív jsem slyšel jeden od Peti Vašáka, pak jsme se o nich bavili ve třídě a poslední kapka byla včera - byli jsme v anglině v tercii B a tam měli celou nástěnku plnou vtipů o Chuckovi. A fakt - jeden lepší, než druhý, každý totálně absurdní (třeba "Chuck Norris umí prásknout otáčivými dveřmi.", "Chuck Norris napočítal do nekonečna. Dvakrát.", "Chuck Norris je častým dárcem krve pro Červený kříž. Jen ne svojí vlastní."), a právě to je na nich to nejskvělejší. Pokochat na nich se můžete na splachovači, na tomto blogu či na jedné slovenské stránce či v originálu. Všem silně doporučeno!

strame

A pololetí je v pr... za námi!! :-)

Pusenky, tak už je to zase chvilku, co sem sem psala naposled. Hlásím, že véčka a éčka už mi jdou pěkně, stačilo jenom vyčistit klávesnici, což jen tak mimochodem nikomu nedoporučuju, protože to, co se tam dá najít je úplně největší hnusnej humus, kterej si dokážete představit :-/
Mno nic, kdyby vás teda někoho zajímalo proč píšu, tak za ad1: změnila jsem template, dobrý co? Já vím! :o)
Za ad2, že doufám, že už konečně zítra bude ta slavná studentská rada!
Ad3 (to je důležitej bod) jsem se ve čtvrtek oficiálně dozvěděla, že 15. března 2007 (na den přesně) k nám zavítá pan profesor!!!!! Erm, tedy pan profesor Klaus (to pro ty tupější :-))). Zdrží se tady asi půl hodiny a vyvalí sudy i s celou svou družinou (teda vyjma hradní stráže, sakra) a do party přiberou také hejtmana ZK Mgr. Libora Lukáše (teď nevím, jestli je Mgr., ale jsem líná to zjistit ... spíš asi bude ing., to je jedno, prďdte na to :-)) a našeho ještě celkem novopečeného pana starostu Mgr. Miloše Malého (ten už je Mgr. nastopro :o))
To čumíte, co?:-) No jo, dějou se tu u nás velký VĚCY!! :-)))
Tááákže s touto návštěvou souvisí několik proseb! Za prvé si pls. připravte nějaké "rozumné" dotazy na pana prezidenta (i na ty ostatní dva, ale to je až druhotná záležitost, ty si můžeme do školy přitáhnout kdykoli jindy :-)) a za druhé (a to především) záchodky udržujte v relativní čistotě :-))))!!!! A ještě jedna mateřská rada, nástěnky dočasně uveďte do stavu původního, tedy toho, který absolutně nevyhovuje vám, ale třídní jsou nadšení a nástěnková komise jej dokáže zkousnout (nebo skousnout)! To tedy není samozřejmě žádné generální nařízení, ale tuším, že budou probíhat během února a poloviny března velké čístky a agitační údery, tak ať z toho nemáte zbytečné polízanice ;-) S aktuálními informacemi se přihlásím zase v nedohlednu!!!

Závěrem vám všem, pusenky, přeju co nejlepší vstup do druhého pololetí a doufám, že to první pořádně oslavíme na plese a to v co nejhojnějším počtu :o))))

Zatím páčko, Therese!!!!! :-)

Nejlepší klipy všech dob?

To asi ne, ale přesto tahle anketa Pitchforku celkem stojí za to. Není to sice úplně nejnovější, ale i tak potěší. A i když je tam dost opomenutí (mám pocit, že na stránce nenajdete nic od Gondryho, ani Cunninghama a ani jeden klip pro Fatboye Slima, což celou anketu hodně degraduje), v podstatě všecko je něčím zajímavý.

Ať už je to roztomilej klip s mlíkama na Coffee & TV pro Blur, ping-pongovej na Kelly Watch the Stars od Air, ujetej na The Avalanches či Basement Jaxx, pak snad jedinej pro Björk (a že by z těch klipů pro ni bylo co vybírat! Za všechny uvedu třeba Bachelorette) a kvanta dalších. Hlavně je prča dívat se na pravěký video Kraftwerk. Ale i takový byly začátky:)

Pokud milujete ankety & hudbu, budete Pitchfork zbožňovat. Najdete tam 200 nejlepších songů 60's, pak nejlepších 100 alb od 70's, 80's a 90's (podle nich), ale rozhodně nečerpají jen z minulosti - rekapituluje i loňský rok a to jak v oblasti desek, tak skladeb. A k tomu hodně vtipnou věc - nejhorší obaly desek loňska. Checkujte;)

strame

"profesor No. 1"

Tak a je to tu! Dokopala jsem se k tomu a udělala malinkej něco jako plagátek :o) Pls. kdo to nepochopil, tak to je tak jakože na rozjezd té naší megaankety :o)) No uvidíme, jak to dopadne!! Trochu tím ozdobíme školu a necháme se překvapit!! Budeme velice happy, když kdokoli vymyslí něco podobnýho na svýho třídního nebo i třeba na tělocvikáře, bereme to všecko!!! :o)))

Pokud chcete skládat ódy a hymnusy, pějte je třeba o přestávkách na chodbě!! Kdo chce rozdávat letáčky, doporučuju boční vchod do školy kolem 7:40 ráno (pokud budete mít po ruce čipovou kartu, bude to určitě skvělé lákadlo na vaši stranu) nebo strategicky výhodné je ještě místo vedle školníka nebo jiné hyeny, která od 7:45 odchytává nebohé studenty spěchající do třídy "po termínu"!! Na plagátky jsou vám k dispozici všechny nástěnky, na stěny to radši nelepte (co kdyby se oloupala omýtka), všechny dvéře, záchodky, zkrátka kam to nalepíte, tam to bude ... Nezapomínejte na magickou moc školního rozhlasu a časopisu Otazník? Btw. v časopise je uzávěrka 25. ledna, tak pokud to stihnete do té doby, skvělý .. pokud ne, můžete si počkat na další číslo, kdyžtak by se vyjednal i nějakej speciál :o))))) Nebo vydáme tu Tečku :o)!!!

Tááááák zatím báááj a vzhůru do toho!!! Good luck vám přeju!!

Therese

Tábor-republikové finále plavání

Malé odbočení k víkendu.Jak možná víte, nebo třeba nevíte na naší škole je pár plavců.Jednou za dva roky se pořádají plavecké závody-okresní kolo, krajské kolo a republikové finále.Letos se nám, holkám historicky podařilo dostat se až do republikového finále:)).V pátek 12.1. letošního roku jsme(nás 6 holek a Marek Kužílek) v mírném oslabení nastoupili do autobusu směr jihočeský Tábor:)Cestu jsme úspěšně zvládli a pak se na 3 hodiny v táboře uklidili do hospody.Nevím jak jinde, ale mám takový divný pocit, že na jihu Čech mají nějaké divné jednotky času(na naše ubytování to mělo být 45 minut chůze od nádraží a proto je třeba podotknut že my to zvládli za dobrých 15:))) a o způsobu mluvy ani nemluvím, viďte;)))Nicméně s tím že jsme do Tábora dorazili po dvanácté a prezentace měla být údajně od 3 jsme se jaksi ještě smířili,a s tím že prezentace vlastně měla být od 3 až do 6 to taky ještě šlo.Poté co jsme se ale dopátrali, že s námi mohly jet i mladší holky z tercie a nejely jen kvůli tomu, že jedna paní profesorka:) se asi pozapomněla zeptat, se nám začalo dýchat o poznání hůř.To nejhorší nás samozřejmě ještě čekalo:)Druhý den to celé vypuklo, vstávali jsme asi v 6 ráno, a to snídaně měla být od 5 do 7.lol.Pak předávání pokojů mělo proběhnout od 6,45 do půl 8, nečekaně začlo s mírným těměř hodinovým spožděním.Po úspěšné přepravě na plavecký bazén jsme to nějakým způsobem odplavaly, někdo více jiný méně úspěšně:)Celkem jsme obsadily něco kolem 10.místa, ale přesně to nevíme pač jsme zdrhali na oběd, který korunoval celou naši cestu.V restauraci Nový ráj(nevím to přesně, ale mám pocit že se ta putyka nák tak jmenovala:))jsme měli mít oběd.Dorazili jsme tam jako první ze zjištných důvodů, aby jsme stihli bus.To co nám dali ovšem předčilo naše očekávání.Na první pohled obyčejný guláš s knedlíkem, na pohled druhý absoultně nepoživatelný blivajz a to ještě hodně slušně řečeno.Knedlík vyvařen zřejmě z vody, maso vydělané z konzervy, kterou dle mého soudu mohli koupit tak v Lidlu.Po ochutnání prvních dvou knedlíků většina z nás s odporným šklembem ve tváři talíř odstrčila a na otázku servírky:"co je?nechutná?"jsme radši ani neodpovídali.Po 7 hodině jsme se opět úspěšně vrátili do Km city.Thanx God!
P.S. Nafotilo se asi 500 fotek a časem by se měly objevit na stránkách gymplu

P.S.2 výsledky a fotky by se taky měli objevit na stránkách ASŠK

páčko Makča:))

hlavně mě neukamenujte...

...ano, zase jsem pozměnil template :-[ :)) chtěl jsem to trochu pozměnit oproti blogu Therese, aby to prostě nebylo tak stejný:)) mimochodem, už mě taky celkem omrzela ta tmavá:-P tak snad se vám to bude líbit;) a když ne, tak to klidně změňte;)

Jinak jak na vás, resp. na vaše třídy dopadla ta epidemie? Já u sebe v contact listu na ICQ vidím akorát samý teploměry ve statusech ostatních a připadlo mi, že dnes dopoledne bylo na ICQ víc lidí, než jich tam bude večer:-P Jinak jsem sám nemocnej, tak trávím dny takovým pohodlným nicneděláním, seděním u počítače anebo nuděním se. A právě z třetího důvodu píšu tenhle trapnej-o-ničem příspěvek. Tak doufám, že aspoň proto (to je logika, co?) mi na něho zareagujete, ať se nenudím ještě víc:P

Obdivuju ty, kteří dočetli až sem, a s přáním (pro vás) pevného zdraví a (pro sebe) toho, co je v titulku, se loučí
strame:))